Esence Boha
Tento živý channeling byl přijat Lee Carollem v Grand Rapids, Michigan, 25. srpna 2018
Zdravím vás, drazí, jsem Kryon z magnetické služby.
Je pro mě nemožné předat vám informaci, která je…je to taková věc, kterou musíte procítit a vstřebat…ale pokusím se. A možná tady dnes bude někdo, kdo poslouchá a porozumí lépe než kdy předtím, protože energie na této planetě se posouvá. Posouvá se do úrovně, která je více odpovídající (vhodnější) pro pozvolné probouzení pravdy. Pozvolné a jemné probouzení pravdy. Ne odhalení v tom smyslu, kdy pochodujete ulicemi a nesete transparenty, ale individuální, pozvolné probouzení.
A pravda je taková: Co je tou esencí Boha? A týká se to i mně? A to je to, na co se ptáte, o čem člověk přemýšlí a říká: „Je to jiné“. Když se podíváte na demografická data hovořící o průměrném věku lidí, kteří chodí na takováto setkání, nebo těch, které by mohlo zajímat toto poselství, začíná se to měnit. Zatímco dosud se dalo mluvit výhradně o „klubu nad 40“, začíná se to posouvat. Stále více mladých lidí, kteří jsou starými dušemi na planetě, se začíná probouzet způsoby, které sami nedokážou vysvětlit. Někdy ani neuslyší Kronův channeling a na tom nezáleží…neboť jejich probouzení je přivede ke zkoumání Boha uvnitř. Bude to probouzení, které se bude trochu lišit od toho vašeho. Začnou si klást otázky; a nebudou to dokonce ani duchovní otázky.
A ta otázka zní: „Existuje něco většího, než mě učili? Cítím velikost svého života, je to něco, co ani nedokážu vysvětlit,“ vychází z jejich úst. „Jsem tady z nějakého důvodu? Cítím, že to má nějaký účel,“ a vydávají se na cestu do svého nitra, na průzkum, který je možná přivede, a možná nepřivede, k něčemu z toho, co tu dnes slyšíte. Nicméně výsledek bude stejný
Začnou zpochybňovat informace ze svého dětství a bude je to trápit. Mělo by to trápit i vás – pokud se probudíte k pravdě, která se liší od té, kterou vás učila vaše matka. Když se probudíte k pravdě, která se liší od pravdy vašeho oblíbeného učitele, kněze či pastora; pokud se probudíte k pravdě, která rezonuje tak odlišně od toho, co vás učili, je to těžké. Někteří z toho budou zmatení, je to vážně těžké – je to skoro jako zrada, už jsme o tom dříve mluvili. Je to pocit, jako byste se náhle ocitli v prostoru, který je úplně jiný než cokoli, co vám říkali.
A vy se musíte přebrodit skrze všechny ty emoce; dokonce se musíte ptát sami sebe – měl jsem sem vůbec jít? Vždyť je to úplně něco jiného, než mě učila matka, tak jiné, než co jsem se naučil. A právě vám řeknu toto: „ti, kteří vám dávali tyto informace, vám je předávali s tou největší integritou a láskou, kterou měli. Tak to cítili, tak se to naučili, proto vám to předali v přesvědčení, že se dostali pravdě nejblíž a takto vám ji mají předat.“
Není to zrada – a pokud někteří z nich už nejsou na planetě, zemřeli, můžu vám říct, že jsou právě teď v této místnosti a říkají: „Poslechni si to, já jsem to říkal. My jsme to nevěděli, poslechni si to.“ To, co oni objevují, my učíme, a učíme to po celé ty roky.
Stejné informace, jedno setkání za druhým říkáme totéž, jen jinými slovy, a jde o toto: esence Tvořivého zdroje, kterému říkáte Bůh, nebyla nikdy lidská. Že vědomí, pokud Bůh vůbec má vědomí, se nedá měřit lidskými měřítky. Že věci, které lidské bytosti zažívají, a kterým říkáme lidská povaha, patří na Zemi – ne ke Galaxii, ne k Vesmíru a ne k Tvořivému zdroji, k Bohu. Kolikrát už jsem tady řekl, odložte aspoň na chvíli všechnu víru, zahoďte na chvilku tu krabici; dejte ji pak zpátky, jestli chcete, ale po dobu, co tu sedíte, ji zahoďte. A na chvilku si představte vědomí, které není vlastně vědomím, víte, je to mimo veškeré definice. Je to láska.
A jestli si dokážete představit lásku, která je tak čistá, a která v sobě nese tak jasné světlo, že to přesahuje veškerou vaši představivost, tak to ještě není ono. Teď to ještě mnohokrát umocněte – a pak se možná přiblížíte chápání toho, co je Tvořivý zdroj.
Řekli jsme to už dříve: láska je nejmocnější síla ve vesmíru. Je to fráze, kterou mrháte, lidé ji říkají pořád dokola, jen aby zdůraznili, jak moc vás milují, nebo jak milují planetu – a přitom nemají ani ponětí…
Centrální zdroj, vše-co-je, to, co stvořilo vše, co je, má úplnou a naprostou kontrolu nad vším, co je. Kdyby Bůh měl ruku a mohl by mávnout, všechny věci by se změnily; fyzika sama je navržena Bohem. To, jak věci fungují, je boží plán. Pokud se vám nelíbí slovo Bůh, říkejte mu Stvořitel; ale je to On, Nejvyšší.
Pokud byste do něj mohli nahlédnout, nalezli byste Lásku. Kolikrát jsme vám uváděli příklad matky, která se dívá poprvé na své prvorozené dítě a říkáme – pokud si myslíte, že to je láska, není. Možná vás to pomyšlení ne ten okamžik dojme a rozpláče – je to tak čisté dívat se na novorozeně, které vám bylo dáno; a uvědomujete si, jak je to krásné a bezpodmínečné – a přece je to jen škrábnutí po povrchu, pokud mluvíme o tom, co je v centru toho, co nazýváme Tvořivým zdrojem. A fakt je, že vesmír samotný byl stvořen tímto zdrojem a že uběhly miliardy a miliardy let než se stvořily galaxie, a planety okolo sluncí, a ochlazování, a život; a to všechno, co vás přivedlo až k tomu člověku sedícímu na této židli, který přemítá, co to tam venku je.
Dobrá, tak si jen lámejte hlavu, ale já vám řeknu, co to tam je – láska. Řekli jsme to už na začátku, že tam byla láska – to je vše, co tam bylo. V té černočerné černotě je to celé, co tam bylo – láska. Kdybych vám řekl, že existují multiversa – že váš vesmír je jen jedním z mnoha – viděli byste, že překypuje životem mimo hranice všeho, co si umíte představit? V dimenzích, o kterých ani netušíte, že existují? I oni vědí o lásce. A esenci Boha jich cítí tolik z nich!
Toto je čas, aby se Země posunula a probouzení starých duší začalo. A řekli jsme už dříve, že probouzení vás nezavazuje k žádnému náboženství. Probouzení vás nenutí dělat najednou něco, co by říkalo, že jste byl ateista a teď nejste. Začíná to dávat smysl – dokonce i ateistově logice, proč je ateista. Začíná se přetvářet paradigma Boha – Stvořitele a toho, co se tady možná dělo; což se skutečně vymyká všemu, co se všeobecně učí po celé planetě. Něco tak odlišného a mimořádného, tak soucitného a tak milujícího, jako je počátek života. Života, který nakonec by měl možnost volby; života, který by byl složen z duší z Tvořivého zdroje. Co vy na to?
Co když jste součástí té lásky? Co když je vaše duše nesmrtelná? Co když je tady tak dlouho jako zdroj samotný? To si žádá otázku: Co když Tvořivý zdroj zvaný Bůh, zvaný Láska, se nějakým kouzelným způsobem rozštěpil a vy jste součástí toho rozštěpení? Ne štěpení, jak o něm přemýšlíte lineárním způsobem, ale sdílení, které by šlo tam, kam kousky, a části té velké lásky, kterou si ani nedokážete představit, by byly stále součástí, ale byly by sdílené. A v tom sdílení by nalezly samy sebe v těle, které má vaše jméno. (Smích)
Musíte se začít učit; a odnaučovat se to, co vás učili. Dá se to vyjádřit mnoha způsoby.
Krásná malá holčička sedí na podlaze a maminka začíná vysvětlovat – to, o čem si máma myslí, že je tak vzácné a krásné – Boha. A holčička pozorně naslouchá a sleduje máminy rty, a cítí, co chce máma říct a říká: „Mami, dovol, abych ti pověděla o Bohu.“ A čím víc máma mluví, tím víc byste si dnes uvědomili, že nemá ani ponětí. Nicméně dělá to nejlepší, co umí. A malá holčička slyší asi toto: Bůh je Otec Stvořitel a v nebi byly války, a byl tam padlý anděl – ten zlý chlápek s rohy a ocasem, který teď představuje všechno zlo. A malé holčičce říkají: „Doufejme, že se s ním nikdy nesetkáš, ale mohla bys, když nebudeš dělat, co ti říkají. A to, co ti říkají, je tam v té budově, kde bys měla naslouchat slovům o tom, co po tobě Bůh chce; a dávej si pozor, protože až zemřeš, nastane Soudný den. Budeš muset podat zprávu a bude tam seznam; a pak ten nádherný Bůh, který tě s veškerou láskou stvořil, tě bude navždy mučit v pekle.“ A ta malá holčička napjatě poslouchá s očima dokořán; a vrývá se to do její mysli a neuronů víry. A to je příběh některých z vás.
Jde to ruku v ruce s tím, že se (prý) rodíte hříšní – nemáte žádnou šanci, prostě se rodíte hříšní. Máma nemá ani tušení, ale dělá, co umí, protože totéž slyšela od své matky. A to je obecně rozšířená pravda, která pochází z toho, jak je Tvořivý zdroj chápán nízkým vědomím. Není to ničí vina, nevyčítejte si to; pochopte, že se planeta se svobodnou volbou dostala na tuto úroveň, kde polidšťujete Tvořivý zdroj – vezmete lidskou povahu a nalepíte ji na vše, co je. Největší láska, která kdy byla, soucit, který si stěží dokážete představit, se najednou stane dysfunkčním lidským tvorem. To je to nejlepší, co jste měli. Budete se to muset odnaučit.
A co tedy můžete udělat, drazí? Znamená to začít přeprogramovávat podvědomí, protože tam je to ukryto, přímo v podvědomí. To, čeho si možná ani nejste vědomi, co existuje ve vaší mysli – to jsou ty pásky, které se přehrávají, to je to, co vám říkala matka. To je to, co někteří z vás zažili, to je ten strach, který jste možná měli ze Všemohoucího. Představte si, že vás učili bát se lásky… jen si to představte! A přesně to se dělo.
Staré duše, mluvím teď k vám skrze tento krátký channeling: Chci po vás, abyste se nejen probudili k pravdě, chci, abyste se probudili a přeprogramovali své podvědomí. A aby to bylo možné, vaše vědomí se bude muset zapojit a začít přeprogramovávat podvědomí pravdou, která vás zaplaví světlem. A to vymaže všechny nepravdy a nízkou energii všeho, co vás učili a co absolutně odporuje duchovní logice. Jak tady můžete sedět a věřit těmto věcem? O čistotě Stvořitele, který vás tolik miluje… A co dělal Bůh, když matka učila tyto věci? Každé její slovo se vrývalo do dětské mysli. Řeknu vám – kdyby Bůh mohl plakat, tady by proléval slzy. To dělá láska, to dělá soucit – bude sedět u nohou lidské bytosti obdařené svobodnou volbou a bude plakat nad nízkou energií… a to se právě teď mění.
A proto dnešní mladý člověk, který nebude na tomto setkání, by se začal probouzet a říkat: Cítím se jinak ohledně všeho. Cítím, že je v tom smysl, cítím, že…nějakým způsobem jsem toho součástí. (Smích) A bude mít pravdu. Každá stará duše se nyní účastní posunu a probuzení k vyššímu vědomí. Nemá to nic společného s náboženstvím. Vyšší vědomí je probuzení se k sobě navzájem. Je to probuzení, které říká, že existuje souhra koherencí, kdy lidská srdce začínají kráčet společně; a začínají spatřovat pravdu soucitu, hodnotu toho, jak se k sobě chováte, života samého. Začínají vidět trhliny, špínu a začínají to uklízet. Začínají nazývat věci pravými jmény a už se jich nebojí. Začínají milovat jeden druhého tak, jak to nikdy předtím nedělali – ryzím způsobem; a nemluvím jen o těch, kteří jsou nějak spřízněni, mluvím o rodinách i ne-rodinách, které se dívají jeden na druhého a říkají: „Víš, jsi dobrý člověk, vidím v tobě Boha, vidím v tobě soucit.“ Naproti tomu ve staré energii jste kolem sebe načrtli kruh… chránili jste sami sebe, soupeřili o zdroje a nenechali nikoho, aby vám něco vzal – to je základní pravidlo přežití, a to se posouvá k přežití soucitu. A tady už lidé kolem sebe nemalují ochranný kruh, místo toho vytvářejí spojenectví. Začínají si uvědomovat cenu míru; začínají doceňovat – doslova – hodnotu lásky samotné. Co to způsobuje?
Kolikrát jste procházeli kolem jiných lidí, kteří se hádali nebo si něco říkali a zničehonic jste kolem sebe cítili mrak negativity, ochranný štít se zvedne a vy nevěříte tomu, co slyšíte; úplně to proniká tím, co je dramatické… To je nové. Byly doby, kdy to prostě takhle fungovalo.
Jdete a ječíte na sebe; a chcete, aby bylo po vašem. A to je život. V některých kulturách to stále ještě takhle funguje. Ale přece se toho už tolik mění; tolik se toho mění. Můžete se odnaučit těmto věcem, které vám říkali, ať už to byl kdokoli. V té době měly vysokou integritu – bylo to to nejlepší, co vám mohli předat; to nejlepší, co vám vaše matka mohla předat. A pokud je teď tady, řekla by – bylo to to nejlepší, co jsem měla k dispozici, to, co mě naučili.
Chci, abyste teď pro mě něco udělali – neděláme to moc často. Drazí, narodili jste se jako velkolepí. Jaký je to pocit? Velkolepí. Řekli byste ta slova teď se mnou? Narodil/a jsem se jako velkolepý/á. Narodil/a jsem se velkolepý/á. (Publikum opakuje s Kryonem, vy čtenáři – řekněte si to nahlas, tam, kde jste) Jaký je to pocit nahlas prohlašovat tuto pravdu? Je to podle vás rouhání? Je to obtížné? Jde to proti tomu, co vám říkala matka? Zopakovali byste to ještě jednou? „Narodil/a jsem se velkolepý/á.“ Kolikrát to musíte zopakovat, než vaše vědomá mysl bude souhlasit? Než se vaše podvědomí začne přeprogramovávat…? Potřetí: „Narodil jsem se jako velkolepý.“
To, co jste právě třikrát pronesli, je ta nejpravdivější pravda ze všech. Tam to začíná. Tam to začíná. A pokud máte velkolepost Stvořitele, vaše duše ve vaší biologii, je tou první věcí, kterou musíte uznat; a říkám vám, že všechno začíná tady, všechno přichází odtud. A začíná to růst. A začíná to vymazávat nedostatek sebeúcty ze všeho, co vám říkali o tom, kým byste měli být. Nově vás to definuje a vy se nově vymezujete. To je moc lidské bytosti.
Mohli byste říkat tato slova aspoň jednou za den – na tichém místě a dívat se při tom do zrcadla: Narodil/a jsem se velkolepý/á. A možná ucítíte potvrzení v podobě mrazení – všechny lidské bytosti to takto někdy cítí. Jsou tací v této místnosti, kteří spoléhají na toto mrazení při své práci jasnovidce, při léčení – oni vědí, co mám na mysli.
Biologie začíná spolupracovat s pravdou!
A vy se na sebe začínáte dívat a říkáte s úsměvem: „Narodil/a jsem se velkolepý/á“ A to potom dospěje do prohlášení: „V očích Boha jsem velkolepý/á.“ A pak to začne být vážně obtížné – když se podíváte a řeknete: Já jsem kouskem Boha. Obtížné jen díky tomu, že to je něco, co vás nenaučili. Ale to se stává pravdou.
A to je platforma, odkud můžete vyslat soucit pro jiné – to je ta platforma, ne ego, ale ta platforma lásky, která vám dává povolení rozhlédnout se a říci: „Miluji tě, miluji tě. Miluji tě. Budu ti pomáhat, budu posílat světlo do Oválné pracovny; budu dělat všechny ty věci, pro které mě budou lidé kritizovat, protože to přece není správná politika, a tak podobně.“
Oni nechápou, že to jde mimo jakékoli názory – je to světlo, je to světlo z Tvořivého zdroje. Vytváří cestičku pro ty, kteří na ní lépe uvidí. A vy to dokážete – protože jste se narodili velkolepí. To je esence Boha.
Esence Boha je to, co je ve vás. Je to to, co právě objevujete a k čemu se probouzíte. V tom je krása života. A čím víc to začínáte poznávat, čím víc tomu začínáte věřit, tím víc jde povědomí s tím a začíná se přepisovat – od toho, co vás učili, na něco, co je základní pravda ve vesmíru. A to pomůže jiným, změní to jiné lidi, vytvoří rozdíl.
Jestli se probouzíte k myšlence, že existuje něco většího, pak to tak je. Pokud se probouzíte k myšlence, že jste tady za nějakým účelem, pak je to pravda. Pokud se probouzíte k myšlence, že jste součástí něčeho mnohem většího a že se něco děje, právě je to tady. Je to nová Země, paradigma, které se vyvíjí pro starou duši, tu, která teď poslouchá, tu, která sedí právě přede mnou. A je nádherná. Nechte negativní temné věci na této planetě, ať se samy pomalu ukazují – abyste je pak mohli odstranit. Nechte ty nejohavnější, strašné věci, které se dějí v trhlinách lidskosti, ať se projeví; pak se na ně podívejte a přikažte jim, ať odejdou. Společnost bude souhlasit a ony zmizí.
Nechte hanebné věci, které se dějí dětem, ať přestanou, neboť se samy ukážou. A až se tak stane, vzpomenete si na tento channeling, a řeknete: „Měl pravdu, věci se vážně daly do pohybu – ke světlu.“ A pak možná dokonce řeknete: „Jsem tak rád, že jsem u toho, abych to viděl, abych s tím pracoval, protože teď to vím: (dojatě) Narodil/a jsem se velkolepý/á.“
A tak to je.
KRYON
Zdroj: www.kryon.com – Essence of God – MP3 – 27:20 min.
Poznámka ke kopírování:
Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Dáša H. (www.kryon.webnode.cz). Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.